Výpočet odvádění srážkových vod

 

Oznámení o změně ve výpočtu množství odváděných srážkových vod

Dle přílohy č. 16 vyhlášky č. 428/2001 Sb. , ve znění novely vyhl. č.244/2021Sb. se s platností od 1.7.2022 rozšiřuje vzorec pro výpočet množství srážkových vod o plochy,  které zohledňují případnou existenci vegetačních střech umožňujících částečné zadržení srážkových vod.

 

 

Oznámení změny srážkového normálu plátcům stočného ze srážkových vod

Dne 1. 6 2021 došlo k legislativním změnám vyhlášky 428/2001 Sb. ( ve znění novely vyhl. č. 244/2021 Sb), která je prováděcí vyhláškou zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Touto novelou se mění od 1.1.2022 hodnota srážkového normálu, který je rozhodný pro výpočet množství zpoplatněných srážkových vod.

Pro období od 1.1.2022 do 31.12.2051 se tedy použije dlouhodobý srážkový normál stanovený z období 1991 až 2020, který dle sdělení Českého hydrometeorologického ústavu ze dne 30.11. 2021 činí 644 mm.

Současně dochází ke změně přílohy č. 16  vyhlášky č. 428/2001, která nově rozšiřuje  vzorec pro výpočet množství srážkových vod odváděných do kanalizace. Změna přílohy č. 16 je účinná od 1.7.2022 a zohledňuje případnou existenci zelených střech v nemovitostech se zpoplatněnými plochami.

Úhrada stočného za odvádění srážkových vod

Povinnost platit za odvádění srážkových vod do kanalizace pro veřejnou potřebu upravuje § 20 odst. 6 zákona č. 274/21001 Sb. Srážkové vody jsou odpadní vody z dešťových srážek ze střech a ostatních ploch, vypouštěné odběratelem do veřejné kanalizace. Tato povinnoct se nevztahuje na plochy  dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací veřejně přístupných, plochy  drah celostátních a regionálních, včetně pevných zařízení potřebných pro přímé zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy s výjimkou staveb, pozemnků nebo jejich částí využívaných pro služby,které nesouviví s činností provozovatele dráhy nebo drážního dopravce a zoologické zahrady a plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a na domácnosti.

 

Příklad výpočtu množství srážkových vod odváděných do kanalizace platný od 1.7.2022:

 Druh plochy 

Plocha  v m2 

Odtokový   součinitel 

Redukovaná plocha v m2

 A  ( těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy například střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby )

 100

 x 0,9

 = 90 m2

 B

 0,6

 C ( propustné zpevněné plochy, například upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování )

 10

 0,4

= 4 m2

 D

   

 0,3

 
Součet redukovaných ploch

 94 m2

Dlouhodobý srážkový normál je pro lokalitu Vysoké Mýto 0,644 mm/rok*

Roční množství odváděných srážkových vod Q v m3 = součet redukovaných ploch v m2 krát dlouhodobý srážkový normál

 94
x 0,644
= 60,54 m3

*Dlouhodobý srážkový normál je průměrem ročního úhrnu srážek v daném místě nebo oblasti za období alespoň 30 let a poskytuje jej Český hydrometeorologický ústav. Pro účely této vyhlášky byly zvolené hodnoty za období 1961 až 1990. Platnost hodnot tohoto dlouhodobého srážkového normálu skončí k 31. prosince 2021. Pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2051 se použije dlouhodobý srážkový normál v daném místě nebo oblasti za období 1991 až 2020.

 S účinností od 1.7.2022 se používají následující odtokové součinitele podle druhu plochy :

a) Plocha A - těžce propustné zpevněné plochy, zastavěné plochy například střechy s nepropustnou horní vrstvou, asfaltové a betonové plochy, dlažby se zálivkou spár, zámkové dlažby:
v případě možnosti odtoku do kanalizace ........... odtokový součinitel: 0,9.

b) Plocha B - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 5 cm do 10 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod:
v případě možnosti odtoku do kanalizace ........... odtokový součinitel: 0,6 **)

c) Plocha C - propustné zpevněné plochy, například upravené zpevněné štěrkové plochy, dlažby se širšími spárami vyplněnými materiálem umožňujícím zasakování:
v případě možnosti odtoku do kanalizace ............ odtokový součinitel: 0,4.

d) Plocha D - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 11 do 30 cm, umožňující částečné zadržování srážkových vod:
v případě možnosti odtoku do kanalizace ............ odtokový součinitel: 0,3 **).

e) Plocha E - půdorysná plocha vegetační střechy s mocností souvrství od 31 cm umožňující částečné zadržování srážkových vod:
v případě možnosti odtoku do kanalizace ............. odtokový součinitel: 0,1 **).

f) Plocha F - plochy kryté vegetací, zatravněné plochy, například sady, hřiště, zahrady, komunikace ze zatravňovaných a vsakovacích tvárnic:
v případě možnosti odtoku do kanalizace ............. odtokový součinitel: 0,05.

**) Odtokový součinitel lze pro plochu s přesně definovaným souvrstvím stanovit také na základě měření v akreditované zkušebně podle české technické normy ČSN EN 12056-3 při návrhovém dešti o intenzitě 0,03 l * s-1 * m-2 po dobu 15 minut ze vzorce C = Q / (r * A). Mocnost souvrství vegetační střechy se měří od horní hrany kořenovzdorné vrstvy (zpravidla hydroizolace) a v případě střechy s obrácenou skladbou vrstev od horní hrany tepelné izolace po povrch vegetačního souvrství kolmo ke sklonu střechy. Mocnost souvrství nebo aplikace souvrství, jehož odtokový součinitel se stanovuje podle věty první této poznámky, se prokazuje projektovou dokumentací nebo zprávou technického dozoru investora nebo jeho zápisem ve stavebním deníku. Provozovatel kanalizace je oprávněn na střeše provést při přejímce kanalizační přípojky nebo při oznámení o snížení odtokového součinitele vlastní měření mocnosti a skladby souvrství.

Veškeré změny je odběratel povinen neprodleně oznámit vlastníku nebo provozovateli kanalizace.